Trust v českém právním prostředí neboli Svěřenecký Fond

11. 02. 2014
Trust v českém právním prostředí neboli Svěřenecký Fond

Jednou z novinek, kterou zakotvil nový občanský zákoník, je úprava svěřenského fondu. Tento v českém právním prostředí nový institut si klade za cíl napodobit účinky tradičního trustu, známého zejména ze zemí common law. Svěřenský fond je upraven v paragrafech 1448 až 1474 nového občanského zákoníku.

Trust je v rámci anglosaského právního prostředí obecným označením pro jakoukoliv právní situaci, v níž jedna osoba spravuje vymezený majetek ve prospěch osoby druhé. V praxi je tento institut v zemích common law využíván k mnoha účelům, od hmotného zajištění nezodpovědných dědiců, přes charitu, ochranu rodinného jmění, až po penzijní fondy či instrumenty investičního trhu.

Český zákonodárce se pro zavedení jeho obdoby do našeho právního řádu inspiroval především v občanském zákoníku frankofonní kanadské provincie Québec z roku 1994.

Podstata svěřeneckého fondu

Podstatou svěřenského fondu je tedy správa cizího majetku, kdy zakladatel svěřenského fondu svěří část svého majetku správci, aby jej spravoval za určitým konkrétním účelem. Zakladatel v této chvíli přestává být vlastníkem vyčleněného majetku; jeho vlastníkem se však nestane ani svěřenský správce, ani obmyšlený jakožto osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno, a dokonce ani samotný svěřenský fond.

Svěřenský fond nemá právní osobnost (právní subjektivitu), tudíž nemá ani způsobilost mít práva a povinnosti. Svěřenský fond představuje oddělené a nezávislé vlastnictví majetku, které de iure nemá vlastníka. Svěřenský fond je souborem majetku, který nikomu nepatří, má však své určení stanovené zakladatelem.

Za zmínku stojí, že trusty se v zahraničí, zejména v anglosaském prostředí, těší velmi vysoké oblibě, což je dáno i tradicí tohoto institutu v řadě zemí. Svou povahou se trust v mnohém blíží nadaci; rozdíl je v tom, že svěřenský fond nemá na rozdíl od nadace právní subjektivitu, na druhou stranu nabízí vyšší variabilitu účelu zřízení. Účel svěřenského fondu nemusí být vždy veřejně prospěšný, což znamená i příležitost k využití pro soukromé účely.

Svěřenecký fond a právní úprava v ČR

Slovy § 1448 nového občanského zákoníku:

  • (I) svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat;
  • (II) vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy;
  • (III) vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

Dle současné právní úpravy platí, že zakladatel svěřenského fondu, ani obmyšlený, nefigurují v žádném veřejném rejstříku, což může mít své výhody pro účely zajištění jisté míry anonymity. Je však otázka, zda tento stav je dlouhodobě udržitelný.

V rámci struktur EU se projednává směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu; cílem navrhované směrnice je zejména posílit transparentnost vlastnických poměrů nejen společností, ale i svěřenských fondů či jiných obdobných entit.

Dosavadní stav je považován za snadno zneužitelný pro zločinné či teroristické účely, neboť právě zakrýváním skutečných vlastníků se utváří prostor pro praní špinavých peněz, korupci či daňové úniky.

Z tohoto důvodu směrnice má za cíl zavést povinnost mít k dispozici přiměřeně rozsáhlou, pravdivou a aktuální informaci o vlastnictví a kontrole dané entity. Pro svěřenský fond by přijetí návrhu směrnice znamenalo zřejmě nutnost mít informace o zakladateli a obmyšleném.

Svěřenecký fond a daně

V zahraničí jsou trusty oblíbené i z důvodu nízkého zdanění jak dosaženého zisku, tak výplaty podílu obmyšlenému. Otázka zdanění však v českém právním prostředí nebyla téměř vůbec zohledněna, což jeho atraktivitu v tomto směru devalvuje. Ačkoliv svěřenský fond není právnickou osobou, podléhá dani z příjmů právnických osob a tedy zisk ze zhodnocení majetku ve svěřenském fondu je zdaňován (nyní ve výši 19%).

Transakce samotného vložení majetku do svěřenského fondu není sice předmětem daně z příjmu právnických osob, avšak pokud by vkládaným majetkem byla nemovitost, podléhá takový vklad dani z nabytí nemovitých věcí (nyní ve výši 4 %).

Další problematickou skutečností z oblasti zdanění je fakt, že se zdaňuje výplata ze svěřenského fondu obmyšlenému; tento příjem obmyšleného je považován za tzv. ostatní příjem dle ustanovení § 10 zákona o dani z příjmů a bude se aktuálně zdaňovat 15% daní; výjimkou jsou pouze příjmy ze svěřenského fondu vytvořeného pořízením pro případ smrti z důvodu srovnání podmínek se zdaněním v rámci dědictví.

Majetek ve svěřeneckém fondu

Majetek ve svěřenském fondu není možné postihnout v rámci exekučního či insolvenčního řízení. Pokud však obmyšlenému v době trvání svěřenského fondu vznikne nárok na konkrétní plnění, ten již postižitelný může být. Dle aktuální právní úpravy platí, že vložením majetku do svěřenského fondu ze strany zakladatele nedojde k jeho „záchraně“ před věřiteli zakladatele.

Pokusy o odklon vlastnictví a účelové převody majetku do svěřenského fondu nejsou chráněny před možností dotčených věřitelů dovolávat se např. relativní neúčinnosti (odporovatelnosti) či neplatnosti takových úkonů.

Svěřenský fond neslouží k tomu, aby v něm dlužníci schovali majetek před věřiteli. Na druhou stranu vhodné načasování vložení majetku do svěřenského fondu může být praktické pro situace, kdy v budoucnu (po vložení majetku do trustu) by došlo u zakladatele ke zhoršení ekonomické situace, například v důsledku plánovaných rizikových investic či podnikání.

 

Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci zdarma

E-mail: info@kaminari.cz
Tel.: +420 734 245 176