SLOVNÍK OFFSHORE POJMŮ

14. 06. 2012
SLOVNÍK OFFSHORE POJMŮ

anglické právo (anglický právní systém) – součást angloamerického právního systému, platí v celém Spojeném království kromě Skotska a s některými odchylkami v Severním Irsku. V důsledku kolonizace zámořských území se tento systém rozšířil do celé řady zemí, kde platí s většími či menšími odchylkami dodnes. Prameny anglického práva tvoří soudní precedenty (precedenční právo), psané zákony, obyčeje a okrajově i historická právní literatura.

angloamerický právní systém – právní systém vzniklý v Anglii a charakteristický tím, že kromě práva psaného obsahuje i nepsané právo soudcovské (precedenční) – soudce právo nejen nalézá, ale i tvoří (jedná se například o Anguillu, Antiguu a Barbudu, Bahamy, Barbados, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Delaware, Gibraltar, Guernsey, Hong Kong, Irsko, Jersey, Kajmanské ostrovy, Kypr, Labuan, Libérii, ostrov Man, Nauru, Niue, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincent a Grenadiny, Turks a Caicos, Západní Samou). Kromě angloamerického právního systému rozlišujeme kontinentální právní systém a islámské právo, samotný angloamerický právní systém se dále dělí na anglické právo a právo USA.

at arm´s length – anglický termín označující transakci mezi dvěma společnostmi, která probíhá v perfektních konkurenčních podmínkách.

beneficient (beneficiary) – oprávněná osoba, pro niž je určitý majetek spravován prostřednictvím trustu nebo která má z takového majetku prospěch či užitek, případně osoba, která získává určitý majetek nebo prospěch na základě poslední vůle. V různých právnických publikacích se pro tuto osobu používají i označení beneficiář, beneficiát anebo obmyšlený.

Caricom (The Caribbean Community and Common Market) – společenství patnácti států z karibské oblasti (Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominica, Grenada, Guayana, Haiti, Jamajka, Montserrat, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago) založené roku 1973 s cílem rozvíjet ekonomickou a jinou spolupráci mezi členskými zeměmi.

common law – jeden ze dvou subsystémů anglického precedenčního práva. Začal se vyvíjet už v 12. století za vlády Jindřicha II. a postupně nahradil všechna partikulární práva a stal se právem jednotným (obecným – common) pro celou zemi. Toto právo aplikovaly královské soudy. Ve středověku byla možnost obrátit se na soud privilegiem, ke kterému bylo třeba obdržet zvláštní povolení, nikoli právem každého občana. Toto privilegium, tzv. writ, se zpočátku udělovalo individuálně, postupně se však vytvořil systém obecných writů pro určité kauzy. Právo, pro které neexistoval writ, nemohlo být u královských soudů uplatněno. Koncem 13. století byl vydán tzv. Druhý westminsterský statut, který stanovil, že existující typy writů nemají být rozmnožovány. Tímto opatřením se ze systému common law stal velmi rigidní systém, což vedlo k vytvoření druhého subsystému precedenčního práva – equity law. Výrazem common law se, ne zcela přesně, v širším smyslu označuje i angloamerický právní systém jako celek – tedy protějšek právního systému kontinentálního (civil law).

Eastern Caribbean Supreme Court – zvláštní soudní dvůr se sídlem na Svaté Lucii zastřešují nejvyšší soudní instance v Anguille, Antigui a Barbudě, na Britských Panenských ostrovech, Montserratu, Svatém Kryštofu a Nevisu a Svatém Vincentu a Grenadinách.

ekvitní vlastník (ekvity owner) – osoba mající nárok na majetek či užitek z něho plynoucí (tzv. equitable rights). Ekvitní vlastnictví je produktem britského equity law (práva spravedlnosti) a podle tohoto práva může ekvitní vlastník své užitky vymáhat.

equity law (právo spravedlnosti) – druhý ze základních subsystémů, na kterých je postaveno anglické precedenční (soudcovské) právo. Tento systém, založený na principech morálky a spravedlnosti, vznikl z důvodu nedostatečného počtu „writů“ (viz common law) pro pokrytí všech vzniklých sporů. Král pověřil vyřizováním takovýchto stížností Lorda vysokého kancléře (Lord High Chancellor), který je rohodoval podle „spravedlnosti“ = equity. Později se pro tato rozhodování vytvořily zvláštní kancléřské soudy (královské rozhodovaly nadále jen podle common law). Common law však bylo i nadále pokládáno za primární právo, rozhodnutí podle práva spravedlnosti je jen doplňovalo a rozvíjelo. Ke sjednocení obou druhů soudnictví došlo až v sedmdesátých letech 19. Století. Nároky vycházející z equity law jsou označována jako equitable rights/title.

eurobond – cenný papír emitovaný v zahraničí v jiné měně, než je měna státu nebo trhu, kde je obchodován.

filling fee – speciální poplatek, kterým jsou v některých zemích doplňovány roční paušální vládní poplatky. Zpravidla se vybírají při předkládání ročního výkazu nebo jiných dokumentů rejstříku společností.

firemní právo – právo upravující vztahy mezi společností a vnějším okolím, společností a společníky a mezi společníky navzájem. Synonymem firemního práva je společenstevní nebo korporativní právo.

franchise tax – státní daň uvalovaná v některých zemích na určité společnosti za jejich právo podnikat.

general partner – společník v general nebo limited partnership, jehož charakteristickým znakem je, že disponuje plnohodnotným právem k řízení partnership, přičemž jeho ručení za závazky partnership je neomezené.

general partnership – partnership, ve kterém všichni společníci vystupují jako general partners, neomezeně ručí za závazky partnership a mají stejné plnohodnotné pravomoci ohledně jeho řízení.

Haagská konvence o právu uplatnitelném na trusty a jejich uznávání (Hague Convention on the Law Applicable to Trust and Their Recognition) – mezinárodní smlouva uzavřená 1. července 1985 s cílem poskytnout právní rámec, na jehož základě by trust mohl být uznáván i v zemích, kde podobný koncept neexistoval. Pro účely této Haagské úmluvy byl trust definován jako právní vztah (mezi živými či v důsledku úmrtí) vytvořený určitou osobou (zakladatelem), na jehož základě byl určitý majetek umístěn do správy správce trustu ve prospěch beneficienta nebo za určitým účelem. Konvenci podepsalo i několik zemí patřících do okruhu kontinentálního práva (např. Itálie či Francie).

holdingová společnost (holding company) – společnost, jejíž aktivity jsou omezeny na držení, správu a rozvoj účastí v jiných společnostech případně na řízení jedné nebo více jiných společností a sama se zpravidla nezabývá žádnou průmyslovou nebo obchodní činností.

kapitalizace (capitalisation) – počet všech vydaných akcií společnosti násobený jejich současnou tržní hodnotou.

kaptivní (závislá) pojišťovna (captive insurance company) – speciální pojišťovna, která byla založena z majetku určitého podnikatelského subjektu (obvykle skupiny spřízněných společností s podobnými zájmy).

kontinentální právní systém (civil law) – právní systém, který se v kontinentální Evropě vyvinul v 19. století na základě recepce práva římského a je charakteristický svou psanou formou a vylučováním soudcovské (precedenční) tvorby práva – soudce právo netvoří, ale pouze nalézá. Kontinentální právní systém je charakteristický zejména pro země kontinentální Evropy a Latinskou Ameriku, např.: Lichtenštejnsko, Lucembursko, Nizozemsko, Švýcarsko atd..

limited partner – společník limited partnership, jehož charakteristickým znakem je, že se na činnosti limited partnership podílí pouze kapitálově, ručí za jeho závazky pouze do výše svého nesplaceného vkladu a jeho možnost zasahování do řízení je omezena.

limited partnership – specifická forma podnikání, ve kterém jeden nebo více společníků (general partners) ručí neomezeně a plnohodnotně jej řídí, zatímco minimálně jeden další společník (limited partner) se podílí pouze kapitálově, ručí jenom do výše svého nesplaceného vkladu a ohledně řízení má omezenou pravomoc.

listina přání (letter of wishes) – prohlášení zakladatele trustu ohledně jeho představ o řízení, správě a konečném rozdělení majetku trustu, které není právně závazné, nicméně zpravidla je správci trustu dodržováno.

limited liability company (LLC) – specifická forma podnikání, která bývá při splnění určitých podmínek chápána pro daňové účely jako partnership, byť zaručuje omezené ručení za závazky společnosti, což je znakem společností s omezeným ručením.

mezinárodní daňové plánování (tax planning) – systematická analýza a následné použití veškerých možných kroků a nástrojů, které by mohly směřovat ke snížení celkové daňové povinnosti poplatníka v současném nebo budoucím období, a to především prostřednictvím rozmístění příjmů do jednotek, které jsou zdaňovány v rozdílných daňových režimech ze současného využití  snížených sazeb a jiných úlev umožněných daňovými zákony.

mezinárodní (odchodní) společnost [International (Business) Company] – společnost založená podle speciálního zákona zpravidla v daňovém ráji, který jí umožňuje požívat řady výhod a daňových úlev obvykle výměnou za omezení možnosti podnikání na území státu, ve kterém byla založena.

money laundering (praní špinavých peněz) – veškeré operace, jejichž záměrem a cílem je vrátit do legálního oběhu nezákonně nabyté prostředky pocházející z trestné činnosti, především z organizovaného zločinu. Za nezákonně nabyté (špinavé) prostředky se přitom považují zejména peníze pocházející z ilegálního obchodu s drogami, zbraněmi či strategickými surovinami, obchodu s lidmi, finančních podvodů, zpronevěry veřejných prostředků, provozování ilegálních her, prostituce, padělání peněz nebo cenných papírů apod.

nadace (foundation, Anstalt, Stiftung) – soubor majetku ve formě právnické osoby založená zakladateli pro předem stanovený nekomerční účel.

nerezident (non-resident) – subjekt, jehož podstatnou charakteristikou je, že se nezdražuje na území příslušného státu ani zde nemá sídlo či bydliště. Daňová povinnost tohoto subjektu v rámci daného státu je zpravidla omezená a vztahuje se pouze na příjmy ze zdrojů na území příslušného státu.  Termín nerezident se většinou pojí s fyzickou osobu, právnická osoba zpravidla nese označení nerezidentní společnost.

nerezidentní společnost (non-resident company) – obecná definice nerezidentní společnosti odpovídá definici nerezidenta. V některých zemích se jako nerezidentní označují i společnosti zde registrované, pokud v této zemi nepodnikají ani nečerpají žádné příjmy, případně splňují další podmínky. Charakteristickým znakem takového typu společnosti je, že daň z jejich příjmů dosahovaných v zahraničí bývá v zemi registrace nahrazena ročním paušálním poplatkem.

osvědčení o existenci (Certificate of Good Standing) – úřední potvrzení vydávané na základě žádosti správcem rejstříku, které deklaruje, že společnost byla řádně založena podle zákona a plní své povinnosti vůči rejstříku (obvykle obsahuje minimálně údaje o jméně společnosti, registračním čísle a datu založení).

osvědčení o založení (Certificate of Incorporation) – úřední potvrzení vydávané při vzniku společnosti správcem rejstříku, které deklaruje, že společnost byla řádně založena podle zákona a splnila všechny své povinnosti se založením a vznikem související.

partnership – specifická forma podnikání dvou nebo více osob, které do společnosti podnikatelské činnosti společně vkládají určité zdroje, schopnosti a zkušenosti a o zisk nebo ztrátu se dělí podle předem dohodnutých zásad.

právní řád – společenský normativní systém (tj. systém, jehož prvky jsou pravidla společenského chování), platný v daném státu. Tvoří jej právní normy (neboli státem vynutitelné obecně závazné pravidlo chování), upravující nejrůznější oblasti společenských vztahů, které jsou objektem právní úpravy.

precedent – nejdůležitější pramen anglického práva založený na existenci soudních precedentů, tedy situací, kdy je dřívější rozhodnutý soudní případ považován přímo za závazný pramen práva (výjimku tvoří Sněmovna lordů, která se ve zcela výjimečných případech může od precedentu odchýlit a tím ho i do budoucna změnit). Rozlišují se dva subsystémy anglického práva, a to common law a equity law.

Privy Council – soudní dvůr hlavy spojeného království složený z osob zastávajících vysoké politické, právní nebo církevní funkce, případně členů královské rodiny, jehož úloha je obecně především formální, nicméně funguje jako nejvyšší odvolací soud pro kolonie a závislá území Spojeného království.

protektor (protector, guardian) – osoba disponující pravomocemi definovanými v trustové smlouvě jmenovaná zakladatelem trustu za účelem ochrany majetku trustu, jejímuž souhlasu obecně podléhají veškerá rozhodnutí a aktivity správců trustu a která má pravomoc správce trustu jmenovat či odvolat.

registrované sídlo (registered office) – sídlo (adresa), které je společnost obvykle povinna mít v místě založení, ve kterém vede a uchovává případné účetní knihy nebo výkazy a přes které probíhá formální komunikace společnosti. Poskytování registrovaného sídla (adresy) patří do standardní nabídky registračních agentů ve většině zemí.

registrační agent (registered agent) – společností jmenovaný subjekt, který při zakládání jedná v jejím zájmu a jehož základní povinností je obvykle zajištění registrovaného sídla, získání právních dokumentů o založení a působení jako kontaktní osoba se státními úřady.

solicitor – právník, který v zemích s anglickým právem připravuje a zpracovává soudní případy, poskytuje klientovi právní poradenství, ale nevystupuje jako právní zástupce přímo před soudem. Vystupování před soudem je náplní činnosti tzv. barristera.

správce daně (tax administrator) – zpravidla daňový úřad nebo jiný státní orgán dané země zabývající se výběrem a správou daní.

správce rejstříku (registrar) – osoba odpovědná za vedení obchodního rejstříku společností v dané zemi.

správce trustu (trustee) – právní vlastník majetku vloženého do trustu, který je zavázán tento majetek spravovat a řídit ve prospěch beneficienta.

stanovy společnosti (Articles of Association) – společně se zakladatelskou smlouvou základní dokument společnosti představující určitou regulaci činností a řízení společnosti. Forma a název zakladatelských dokumentů se země od země liší, označení stanovy je přibližný českým ekvivalentem.

tajemník společnosti (company secretery) – zvláštní funkce ve společnostech zakládaných podle anglického práva, jejíž držitel je zodpovědný mimo jiné za vedení oficiální dokumentace společnosti.

trust – způsob správy majetku, při kterém zakladatel trustu převede určitý majetek na správce trustu, kteří se stanou jeho vlastníky a zavazují se tento majetek udržovat a spravovat ve prospěch beneficientů nebo pro jiny specifický účel.

trustová společnost (trust company) – specializovaná společnost fungující jako profesionální správce trustu (obvykle banka nebo velká právnická firma). K výkonu této činnosti je zpravidla nutné získat licenci.

zajišťovací společnost (re-insurance company) – pojišťovací společnost zabývající se pojišťováním (zajišťováním) rizik spojených s podnikáním jiných pojišťoven. Čímž na sebe přebírá část rizika zajišťované pojišťovny.

zakladatel trustu (settlor) – osoba, která vkládá do trustu majetek, který je dále udržován a spravován správci trustu ve prospěch beneficientů nebo pro jiný specifický účel.

zakladatelská smlouva (Memorandum, Memorandum of Association) – společně se stanovami společnosti charakteristický zakladatelský dokument společnosti, který obvykle obsahuje jméno společnosti, adresu registrovaného sídla, předmět činnosti, výši akciového kapitálu a jeho rozdělení na akcie apod. V některých zemích se Memorandum a Articles označují jinými názvy nebo je nahrazuje souhrnný dokument, české označení bylo opět vybráno jako nejbližší ekvivalent.

Přečtěte si, jak používat offshore společnosti