Dopady (ne)zveřejnění účetní závěrky

20. 06. 2018
Dopady (ne)zveřejnění účetní závěrky

Dle nového schválení vlády, společnosti, které nezveřejní své citlivé finanční údaje ve veřejném obchodním rejstříku, tj. účetní závěrku, tak nově soud zruší. Vláda řeší, že v současné době je obchodní rejstřík zaplněn neaktivními či spícími firmami.

 

Krajské soudy by za nezveřejnění účetní závěrky měly firmy ze zákona pokutovat maximálně 100 tisíci korunami nebo je likvidovat ve zdlouhavém procesu. Ne vždy to ale dělají. „Pro soud, respektive stát, je likvidace náročná finančně,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze, Markéta Puci.

 

Ministerstvo spravedlnosti proto navrhlo, aby krajské soudy mohly firmu automaticky zrušit – jednoduše ji vymazat z obchodního rejstříku. A to v případě, pokud ve dvou letech po sobě nezveřejní účetní závěrku a společnost nekomunikuje. Novela teď čeká na schválení v Poslanecké sněmovně.

 

Pro mnoho lidí bude levnější a schůdnější varianta „rychlého“ výmazu soudem, než současná náročná procedura likvidace, která je mnohdy velmi komplikovaná a časově velice náročná. Tímto krokem se přiblížíme zahraniční praxi, kde se toto projevuje velmi často. Společnost neplní povinnosti (nezveřejňuje účetní závěrku) = vyškrtnutí z obchodního rejstříku.

 

Podnikatelům se přísnější vynucování citlivých údajů příliš nelíbí. Podle Hospodářské komory ČR má stát na vymáhání účetních závěrek nástroje už dnes, jen je dostatečně nevyužívá. Novelu také údajně nepodložil žádnou analýzou toho, nakolik se povinnost zveřejňovat citlivé dokumenty nedodržuje.

 

„Je také otázka, zda sám stát k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplné účetní závěrky podniků, a zda je schopen s nimi vůbec pracovat,“ uvedla komora v tiskové zprávě

 

Dvojí zveřejňování výkazů

Firmy veškeré dokumenty posílají Finanční správě ČR. V minulosti se už několikrát zvažovalo, že by se účetní závěrky ve sbírce listin zveřejňovaly právě prostřednictvím berního úřadu. Ten ale údaje kvůli daňovému tajemství dál nešíří. A tak podnikatelé musí posílat účetní závěrky i krajským soudům, které je zveřejňují právě v obchodním rejstříku.

 

V obchodním rejstříku nicméně spousta údajů a informací chybí. Společnosti, které nezveřejňují účetní závěrky, jsou buď skutečně ekonomicky neaktivní, nebo citlivé údaje odhalovat nechtějí, například z důvodu silného konkurenčního prostředí a obavy z úniku citlivých informacích, které mohou být zneužity.

 

„Laxní postoj firem vytváří korupční prostředí“

Podle únorové studie analytické společnosti Bisnode neodevzdalo finanční výkazy za rok 2016 celkem 69 procent tuzemských firem, přičemž nejzazší termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin vypršel koncem července 2017. Nejhorší situace je podle analýzy v Praze mezi malými obchodními firmami.

 

„Laxní a v některých případech až zcela odmítavý postoj českých firem deformuje celý trh, vytváří korupční prostředí a paradoxně je ku prospěchu nepoctivým firmám, kterým přináší konkurenční výhodu. Riziko postihu ze strany státu je stále zcela minimální,“ uvádí v tiskové zprávě Bisnode.